Někteří víte, ale většinou asi nevíte - minulý týden jsem byl na operaci. Na konci léta mi Páníček objevil na rozhraní krku a hrudníku u levé přední nohy výrůstek podobný bradavici, který se postupně zvětšoval a občas byl oteklý. Páníček si dělal starosti a tak jsme se jednoho dne vypravili k našemu panu doktorovi. Ten mě prohlédl, ale řekl, že takové operace nedělá a doporučil, aby Páníček oslovil jiného veterináře. A tak začalo hledání....

Nakonec Páníček dal na doporučení a vybral pro mě veterináře v hřebčíně v Mimoni. První návštěva u něho ale na začátku nevypadala nijak růžově. Jedna paní šla s ordinace a nesla velkou krabici a plakala. Další šla do ordinace s kočkou v přenosné kleci, za chvíli vyšla ven bez kočky. Pak šli do ordinace další psi, ti se ale naštěstí normálně vrátili. Když jsme přišli na řadu, pan veterinář si domluvil mojí operaci na čtvrtek večer 27. 10. v 19 hodin.

Přijeli jsme o něco dřív. Nejprve mě pan doktor zvážil, pak mi dal částečnou narkózu. Díky ní jsem se napřed poblinkal. Potom mě s Páníčkem zdvihli na operační stůl. Na stole mi dal lokální anestezii. Vyřízl mi výrůstek a zašil ránu. Za chvíli po operaci jsem začal přicházet k sobě. Trochu jako opilý námořník jsme se vypotácel z ordinace a vlezl do připraveného auta. V klášteře jsem noc po operaci ležel ve vyhřáté kotelně v pelíšku. Ráno jsem už běhal venku a zalezl do své boudy. Už ten den jsem měl dobrou náladu. Den na to jsem potrhal slepici a sežral jedno slepičí vajíčko. Zatím nenosím kabátek, abych si nepotrhal stehy (což bohužel znamená kratší procházky).

Rána za týden pěkně zarostla a dnes - 7. 11. - jsem byl s Páníčkem na kontrole a vyndání stehů. Strup se mi pomalu sloupává a zase začínám chodit oblečený. :)

Jinak na mě všichni během rekonvalescence byli moc hodní, dostal jsem dokonce dárek - modrý gumový míček s dírami, který mi moc chutná (koušu ho a olizuju :).